English
Spanish
Arabic
Spanish Basque
Portuguese
Belarusian
Japanese
Russian
Icelandic
Bulgarian
Azerbaijani
Estonian
Irish
Polish
Persian
Boolean
Danish
German
French
Filipino
Finnish
Korean
Dutch
Galician
Catalan
Croatian
Latin
Latvian
Romanian
Maltese
Malay
Macedonian
Norwegian
Swedish
Serbian
Slovak
Slovenian
Swahili
Thai
Turkish
Welsh
Urdu
Ukrainian
Greek
Hungarian
Italian
Yiddish
Indonesian
Vietnamese
¼òÌåÖÐÎÄ
Haitian Creole
Struktura hlin¨ªkov?ch ?¨¢st¨ª tenk¨¦ desky je jednoduch¨¢, ale proto?e materi¨¢l d¨ªl? je hlin¨ªkov¨¢ slitina a dno dutiny a st¨§na dutiny jsou relativn¨§ tenk¨¦, nejv¨§t?¨ªm probl¨¦mem p?i zpracov¨¢n¨ª je, jak zabr¨¢nit deformaci podlo?ky dutiny obrobku a st¨§ny dutiny. Zejm¨¦na deformace podlo?ky dutiny je nejv¨§t?¨ª, st?edn¨ª oblouk je nerovnom¨§rn? a tlou??ka podlo?ky je nerovnom¨§rn¨¢. St?ed podlo?ky je p?¨ªli? fr¨¦zov¨¢n kv?li oblouku a st?edn¨ª tlou??ka v?sledku zpracov¨¢n¨ª podlo?ky je nejten?¨ª, co? se velmi li?¨ª od obvodu. Na z¨¢klad¨§ toho je v praxi zpracov¨¢n¨ª nutn¨¦ kombinovat vlastnosti tenk?ch hlin¨ªkov?ch desek a v¨§decky formulovat technologii zpracov¨¢n¨ª, aby se zajistilo, ?e kvalita zpracov¨¢n¨ª hlin¨ªkov?ch d¨ªl? spl¨¾uje standardn¨ª po?adavky.
Technologick¨¢ anal?za ?¨ªslicov¨¦ho ?¨ªzen¨ª obr¨¢b¨§n?ch d¨ªl?
Metoda dimenzov¨¢n¨ª na v?kresu d¨ªl? by se m¨§la p?izp?sobit charakteristik¨¢m ?¨ªslicov¨¦ho ?¨ªzen¨ª obr¨¢b¨§n¨ª. Na v?kresu obr¨¢b¨§c¨ªch d¨ªl? s ?¨ªslicov?m ?¨ªzen¨ªm by m¨§la b?t velikost uvedena se stejn?m odkazem nebo by m¨§la b?t p?¨ªmo uvedena velikost sou?adnic. Tato metoda ozna?ov¨¢n¨ª je vhodn¨¢ pro programov¨¢n¨ª a koordinaci mezi rozm¨§ry. Vzhledem k tomu, ?e p?esnost ?¨ªslicov¨¦ho ?¨ªzen¨ª obr¨¢b¨§n¨ª a opakovan¨¢ p?esnost polohov¨¢n¨ª jsou velmi vysok¨¦, nezni?¨ª vlastnosti pou?it¨ª kv?li velk?m chyb¨¢m akumulace. Proto m??e b?t metoda m¨ªstn¨ªho rozpt?len¨¦ho ozna?ov¨¢n¨ª zm¨§n¨§na na stejnou referen?n¨ª velikost anotace nebo m??e b?t p?¨ªmo uvedena velikost sou?adnic. Krom¨§ toho by podm¨ªnky geometrick?ch prvk?, kter¨¦ tvo?¨ª obrys ?¨¢sti, m¨§ly b?t dostate?n¨¦, aby se zabr¨¢nilo tomu, ?e b¨§hem programov¨¢n¨ª nebudou moci za?¨ªt.
Nejlep?¨ª je pou?¨ªt jednotn? geometrick? typ a velikost pro vnit?n¨ª dutinu a tvar d¨ªlu, kter? m??e sn¨ª?it velikost n¨¢stroje a po?et zm¨§n n¨¢stroje, u?init programov¨¢n¨ª pohodln?m a zlep?it efektivitu v?roby. Velikost fil¨¦ vnit?n¨ª dr¨¢?ky ur?uje velikost pr?m¨§ru n¨¢stroje, tak?e polom¨§r fil¨¦ vnit?n¨ª dr¨¢?ky by nem¨§l b?t p?¨ªli? mal?. Kvalita zpracov¨¢n¨ª d¨ªlu souvis¨ª s v??kou obrysu, kter? m¨¢ b?t opracov¨¢n, velikost¨ª polom¨§ru oblouku p?enosu atd. P?i fr¨¦zov¨¢n¨ª spodn¨ª roviny d¨ªlu by nem¨§l b?t polom¨§r fil¨¦ r dr¨¢?ky p?¨ªli? velk? a m¨§lo by b?t p?ijato jednotn¨¦ referen?n¨ª um¨ªst¨§n¨ª. P?i ?¨ªslicov¨¦m ?¨ªzen¨ª obr¨¢b¨§n¨ª, aby byla zaji?t¨§na p?esnost jeho relativn¨ª polohy po dvou up¨ªnac¨ªch obr¨¢b¨§n¨ªch, by m¨§lo b?t sjednocen¨¦ referen?n¨ª polohov¨¢n¨ª Krom¨§ toho je tak¨¦ nutn¨¦ analyzovat, zda lze zaru?it po?adovanou p?esnost obr¨¢b¨§n¨ª, rozm¨§rov¨¦ tolerance atd. sou?¨¢st¨ª, zda existuj¨ª n¨§jak¨¦ dal?¨ª rozm¨§ry, kter¨¦ zp?sobuj¨ª rozpory nebo uzav?en¨¦ rozm¨§ry, kter¨¦ ovliv¨¾uj¨ª uspo?¨¢d¨¢n¨ª procesu.
Zadruh¨¦, ur?it zp?sob zpracov¨¢n¨ª a pl¨¢n zpracov¨¢n¨ª
Principem v?b¨§ru metody zpracov¨¢n¨ª je zaji?t¨§n¨ª p?esnosti zpracov¨¢n¨ª a po?adavk? na drsnost povrchu obr¨¢b¨§n¨¦ho povrchu. Vzhledem k tomu, ?e obecn¨§ existuje mnoho zp?sob? zpracov¨¢n¨ª pro dosa?en¨ª stejn¨¦ ¨²rovn¨§ p?esnosti a drsnosti povrchu, m¨§l by b?t skute?n? v?b¨§r zalo?en na po?adavc¨ªch na tvar, velikost a tepeln¨¦ zpracov¨¢n¨ª d¨ªl?. Nap?¨ªklad tenkost¨§nn¨¦ hlin¨ªkov¨¦ d¨ªly jsou snadno deformov¨¢ny, tak?e b¨§?n¨¦ zpracov¨¢n¨ª a
Zp?sob kombinace ?¨ªslicov¨¦ho ?¨ªzen¨ª obr¨¢b¨§n¨ª se pou?¨ªv¨¢ k optimalizaci kombinovan¨¦ho obr¨¢b¨§c¨ªho procesu, sn¨ª?en¨ª v?robn¨ªho cyklu d¨ªl? a zlep?en¨ª ¨²?innosti obr¨¢b¨§n¨ª d¨ªl?. D¨ªly jsou v podstat¨§ zpracov¨¢ny metodou zpracov¨¢n¨ª hrub?ch a dokon?ovac¨ªch dr¨¢?ek d¨§rov¨¢n¨ªm otvor? a poklep¨¢n¨ªm (v?etn¨§ vytvo?en¨ª dvou otvor? pro obr¨¢b¨§n¨ª) ve tvaru hrub¨¦ho a dokon?ovac¨ªho vozu. Zpracov¨¢n¨ª relativn¨§ p?esn?ch povrch? na d¨ªlech je ?asto dosa?eno postupn¨§ hrubov¨¢n¨ªm, polodokon?ov¨¢n¨ªm a dokon?ov¨¢n¨ªm. Nesta?¨ª zvolit odpov¨ªdaj¨ªc¨ª metodu kone?n¨¦ho zpracov¨¢n¨ª pro tyto povrchy pouze podle po?adavk? na kvalitu. Je tak¨¦ nutn¨¦ spr¨¢vn¨§ ur?it pl¨¢n zpracov¨¢n¨ª od slep¨¦ho a? po kone?n? tvar. P?i ur?ov¨¢n¨ª pl¨¢nu zpracov¨¢n¨ª by m¨§la b?t metoda po?adovan¨¢ pro spln¨§n¨ª t¨§chto po?adavk? nejprve ur?ena podle po?adavk? na p?esnost a drsnost povrchu hlavn¨ªho povrchu. Nap?¨ªklad po hrubov¨¢n¨ª nebo semifinaci povrchu prostorov¨¦ho oblouku s vysok?mi po?adavky na p?esnost mus¨ª b?t tak¨¦ pou?ita kulov¨¢ fr¨¦za pro 45 nebo 135 mal?ch rozestup? (obvykle mezi 0,1 a 0,2 metru s vysok?mi po?adavky na p?esnost).
Anal?za procesu ?¨ªslicov¨¦ho ?¨ªzen¨ª fr¨¦zov¨¢n¨ª pro tenk¨¦ hlin¨ªkov¨¦ d¨ªly
(I) Tepeln¨¦ zpracov¨¢n¨ª
Slep? materi¨¢l d¨ªl? na obr¨¢zku 1 je LY12, co? je typick¨¢ tvrd¨¢ hlin¨ªkov¨¢ slitina v ?ad¨§ aluminum-copper-magnesium . Jeho slo?en¨ª je rozumn¨§j?¨ª a komplexn¨ª vlastnosti jsou lep?¨ª. Slitina se vyzna?uje: vysokou pevnost¨ª, ur?itou tepelnou odolnost¨ª a m??e b?t pou?ita jako pracovn¨ª ?¨¢sti pod 150 C. Tv¨¢?ec¨ª v?kon je lep?¨ª v hork¨¦m stavu, ?¨ªh¨¢n¨ª a nov¨¦m stavu kalen¨ª. Efekt pos¨ªlen¨ª tepeln¨¦ho zpracov¨¢n¨ª je pozoruhodn?, ale proces tepeln¨¦ho zpracov¨¢n¨ª vy?aduje p?¨ªsn¨¦. Pokud jsou podm¨ªnky nejlep?¨ª, prov¨¢d¨ª se tepeln¨¦ zpracov¨¢n¨ª, aby se zlep?ila tvrdost po st¨¢rnut¨ª.
(2) Vymaz¨¢n¨ª
Hrub? materi¨¢l je velk¨¢ hlin¨ªkov¨¢ deska v¨¢lcovan¨¢, kter¨¢ mus¨ª b?t nakr¨¢jena na mal? tal¨ª? 144 mm 114 mm 12 mm. Vzhledem k tomu, ?e v¨¢lcovan¨¢ hlin¨ªkov¨¢ deska m¨¢ sm¨§r zrna (dvojit¨¢ te?ka na obr¨¢zku 2 ukazuje sm¨§r valiv¨¦ho zrna), v¨§nujte pozornost ?ezu, jak je zn¨¢zorn¨§no na obr¨¢zku 2, tak?e sm¨§r d¨¦lky mal¨¦ desky je kolm? ke sm¨§ru zrna velk¨¦ desky.
(3) ?¨ªslicov¨¦ ?¨ªzen¨ª fr¨¦zov¨¢n¨ª
B¨§hem obr¨¢b¨§c¨ªho procesu se pro modelov¨¢n¨ª a programov¨¢n¨ª pou?¨ªv¨¢ software UG6.0.
Nejprve je spodn¨ª povrch upnut a proces hrubov¨¢n¨ª vp?edu je uveden v tabulce 1, kter¨¢ je souhrnem procesu hrubov¨¢n¨ª vp?edu.
Za druh¨¦, p?evr¨¢cen¨ª, hrub¨¦ fr¨¦zov¨¢n¨ª skl¨ª?idlo Tato tenkost¨§nn¨¢ ?¨¢st je zpracov¨¢na, nejv¨§t?¨ªm probl¨¦mem je, ?e je n¨¢chyln¨¢ k deformaci b¨§hem zpracov¨¢n¨ª. Aby se zabr¨¢nilo deformaci, spodn¨ª skl¨ª?idlo nem??e b?t fr¨¦zov¨¢no na m¨ªst¨§ najednou a probl¨¦m upnut¨ª p?i p?edn¨ª povrchov¨¦ ¨²prav¨§ je br¨¢n v ¨²vahu, proto?e tlou??ka spodn¨ª p?¨ªruby je pouze 2 mm. Pokud je fr¨¦zov¨¢na na m¨ªst¨§, je obt¨ª?n¨¦ upnout ploch?mi kle?t¨§mi. Proto, aby se usnadnilo upnut¨ª p?i p?edn¨ª povrchov¨¦ ¨²prav¨§ a nezp?sobilo velkou deformaci p?i p?echodu na spodn¨ª skl¨ª?idlo po p?edn¨ª povrchov¨¦ ¨²prav¨§, p?i modelov¨¢n¨ª t¨¦to ?¨¢sti v UG jsou na spodn¨ª povrch speci¨¢ln¨§ p?id¨¢ny 4 bossy. Velikost bossu je 15 mm 10 mm 3,7 mm a spodn¨ª povrchov¨¢ ¨²prava okraje 0,3 mm je speci¨¢ln¨§ vyhrazena p?i modelov¨¢n¨ª. T¨ªmto zp?sobem existence ?ty? boss? na jedn¨¦ stran¨§ usnad¨¾uje upnut¨ª b¨§hem ?eln¨ªho dokon?ov¨¢n¨ª a na druh¨¦ stran¨§ m??e zajistit, ?e po odstran¨§n¨ª velk¨¦ho okraje spodn¨ªho povrchu nebude mal? okraj (?eln¨ª skl¨ª?idlo a 0,3 mm tlust? okraj) odstran¨§n b¨§hem dal?¨ª povrchov¨¦ ¨²pravy spodn¨ªho povrchu, aby nedo?lo k velk¨¦ deformaci obrobku v d?sledku velk¨¦ ?ezn¨¦ s¨ªly.
Za t?et¨ª, jemn¨¦ fr¨¦zov¨¢n¨ª. P?i dokon?ov¨¢n¨ª fr¨¦zov¨¢n¨ª p?edn¨ª ?¨¢sti v¨§nujte zvl¨¢?tn¨ª pozornost p?¨ªslu?n¨¦ up¨ªnac¨ª s¨ªle b¨§hem upnut¨ª. Pokud je p?¨ªli? velk¨¢, bude klenout st?ed ?¨¢sti a st?edn¨ª ?¨¢st spodn¨ªho povrchu vnit?n¨ª dutiny bude tenk¨¢. Aby se zabr¨¢nilo deformaci ?ezu, je p?ijat zp?sob prvn¨ªho polojemn¨¦ho fr¨¦zov¨¢n¨ª a pot¨¦ jemn¨¦ho fr¨¦zov¨¢n¨ª. Pot¨¦ maj¨ª hrub¨¦ a jemn¨¦ fr¨¦zov¨¢n¨ª 2 z¨¢?ezy. Kdy? je z¨¢?ez hrub?, mno?stv¨ª ?eza?ek by m¨§lo b?t mal¨¦ a vrstva m¨¢ p?ednost; a p?i dokon?en¨ª fr¨¦zov¨¢n¨ª je d¨¢na p?ednost hloubka. Hrub¨¦ fr¨¦zov¨¢n¨ª a jemn¨¦ fr¨¦zov¨¢n¨ª pou?¨ªvaj¨ª fr¨¦zov¨¢n¨ª, kter¨¦ ¨²?inn¨§ zabra¨¾uj¨ª deformaci z¨¢?ezu.
Za ?tvrt¨¦, zcela odstranit spodn¨ª povrch. Skl¨ª?idlo je nejprve drsn¨¦ fr¨¦zovan¨¦ s kvazi-16mm koncov?m ml?nem pro 4 bossy. Vzhledem k tomu, ?e spodn¨ª povrch je velk¨¢ rovina, je pro fr¨¦zov¨¢n¨ª obecn¨§ pou?¨ªv¨¢na ?eln¨ª fr¨¦za, ale po experimentech se zjistilo, ?e pou?it¨ª ?eln¨ª fr¨¦zy zp?sob¨ª velkou deformaci spodn¨ªho povrchu ?¨¢sti. Pou?it¨ª fr¨¦zy s mal?m pr?m¨§rem, i kdy? je sn¨ª?ena ¨²?innost, m??e zajistit, ?e obrobek nen¨ª snadno deformov¨¢n. V?eteno se ot¨¢?¨ª dop?edu, ?ipy l¨¦taj¨ª mimo ?¨¢st a ?ezn¨¢ s¨ªla tla?¨ª obrobek dol?, tak?e obrobek je bl¨ªzko k podlo?ce a nen¨ª snadn¨¦ deformovat. V?imn¨§te si, ?e trasa n¨¢stroje nem??e j¨ªt v opa?n¨¦m sm¨§ru vzhledem k obr¨¢zku 4, proto?e ?ezn¨¢ s¨ªla vyb¨ªr¨¢ obrobek nahoru a tenk? obrobek je snadno deformov¨¢n, kdy? opou?t¨ª ?ehli?ku podlo?ky Po hrub¨¦m fr¨¦zov¨¢n¨ª podlo?ky je spodn¨ª povrch st¨¢le ponech¨¢n s okrajem 0,3 mm tlust? a 144 mm dlouh? a 114 mm ?irok?, ale tato ?¨¢st materi¨¢lu nem??e b?t odstran¨§na ?eln¨ª fr¨¦zou, jinak bude deformace velk¨¢. Po testov¨¢n¨ª byl k jemn¨¦mu fr¨¦zov¨¢n¨ª spodn¨ªho povrchu pou?it kvazi-16 mm koncov? ml?n a spodn¨ª povrch byl zna?n¨§ deformov¨¢n a d¨ªly byly nekvalifikovan¨¦. Nakonec byl pou?it l¨¦taj¨ªc¨ª n??, byly pou?ity 2 samoobrou?ec¨ª no?e a no?e byly jako extern¨ª soustru?nick¨¦ n¨¢stroje pou?¨ªvan¨¦ na soustruz¨ªch, aby l¨¦taly rovinou spodn¨ªho povrchu. Vzhledem k tomu, ?e d¨¦lka, ?¨ª?ka a velikost t¨¦to ?¨¢sti se p?¨ªli? neli?¨ª, m??ete nejprve nainstalovat up¨ªnac¨ª ?¨ª?ku 106 mm a let¨§t na obou stran¨¢ch a pot¨¦ ji nahradit 136 mm dlouhou stranou a znovu ji let¨§t. T¨ªmto zp?sobem je deformace spodn¨ªho povrchu minim¨¢ln¨ª a kvalifikovan¨¦ ?¨¢sti mohou b?t
IV. Z¨¢v¨§r
Stru?n¨§ ?e?eno, technologie zpracov¨¢n¨ª popsan¨¢ v tomto dokumentu m??e ¨²?inn¨§ zajistit kvalitu zpracov¨¢n¨ª takov?ch tenkost¨§nn?ch a tenkost¨§nn?ch hlin¨ªkov?ch d¨ªl?, ¨²?inn¨§ sn¨ª?it rychlost deformace, zkr¨¢tit v?robn¨ª cyklus v?robku a zlep?it kvalitu, p?esnost a efektivitu v?roby v?robku.
