English
Spanish
Arabic
Spanish Basque
Portuguese
Belarusian
Japanese
Russian
Icelandic
Bulgarian
Azerbaijani
Estonian
Irish
Polish
Persian
Boolean
Danish
German
French
Filipino
Finnish
Korean
Dutch
Galician
Catalan
Croatian
Latin
Latvian
Romanian
Maltese
Malay
Macedonian
Norwegian
Swedish
Serbian
Slovak
Slovenian
Swahili
Thai
Turkish
Welsh
Urdu
Ukrainian
Greek
Hungarian
Italian
Yiddish
Indonesian
Vietnamese
¼òÌåÖÐÎÄ
Haitian Creole
Zpracov¨¢n¨ª plechu je komplexn¨ª proces obr¨¢b¨§n¨ª za studena pro plechy (obvykle pod 6mm), v?etn¨§ st?ihu, d¨§rov¨¢n¨ª, oh?b¨¢n¨ª, sva?ov¨¢n¨ª, n?tov¨¢n¨ª, tvarov¨¢n¨ª forem a povrchov¨¦ ¨²pravy. Jeho v?razn?m rysem je, ?e tlou??ka stejn¨¦ ?¨¢sti je konzistentn¨ª.
Metoda zpracov¨¢n¨ª plechu: Nezpracov¨¢n¨ª forem: Proces zpracov¨¢n¨ª plechu prost?ednictv¨ªm ³ú²¹?¨ª³ú±ð²Ô¨ª, jako je numerick¨¦ d¨§rov¨¢n¨ª, laserov¨¦ ?ez¨¢n¨ª, st?ihac¨ª stroje, oh?bac¨ª stroje, n?tovac¨ª stroje atd. Obvykle se pou?¨ªv¨¢ pro v?robu vzork? nebo mal?ch s¨¦ri¨ª, s vysok?mi n¨¢klady. Kr¨¢tk? cyklus zpracov¨¢n¨ª a rychl¨¢ reakce. Zpracov¨¢n¨ª forem: Pou?¨ªv¨¢n¨ª pevn?ch forem pro zpracov¨¢n¨ª plechu jsou obecn¨§ ?ezn¨¦ formy a tv¨¢?ec¨ª formy, kter¨¦ se pou?¨ªvaj¨ª hlavn¨§ pro hromadnou v?robu s ni??¨ªmi n¨¢klady. Po?¨¢te?n¨ª n¨¢klady na formu jsou vysok¨¦ a kvalita d¨ªl? je zaru?ena. ?asn? cyklus zpracov¨¢n¨ª je dlouh? a n¨¢klady na formu jsou vysok¨¦. Proces zpracov¨¢n¨ª plechu: ?ez¨¢n¨ª: numerick¨¦ d¨§rov¨¢n¨ª, laserov¨¦ ?ez¨¢n¨ª, st?ihac¨ª stroj
Tv¨¢?en¨ª oh?b¨¢n¨ª, protahov¨¢n¨ª, d¨§rov¨¢n¨ª: oh?bac¨ª stroje, d¨§rovac¨ª stroje atd
Ostatn¨ª zpracov¨¢n¨ª: n?tov¨¢n¨ª, z¨¢vitov¨¢n¨ª atd
Sva?ov¨¢n¨ª: metoda p?ipojen¨ª plechu
Povrchov¨¢ ¨²prava: pr¨¢?kov¨¦ st?¨ªk¨¢n¨ª, galvanick¨¦ pokovov¨¢n¨ª, kreslen¨ª dr¨¢tu, s¨ªtotisk atd
Technologie zpracov¨¢n¨ª plechu Hlavn¨ª metody ?ez¨¢n¨ª plechu zahrnuj¨ª numerick¨¦ d¨§rov¨¢n¨ª, laserov¨¦ ?ez¨¢n¨ª, st?ihac¨ª stroje a ?ez¨¢n¨ª forem. CNC je v sou?asn¨¦ dob¨§ b¨§?n¨§ pou?¨ªvan¨¢ metoda a laserov¨¦ ?ez¨¢n¨ª se pou?¨ªv¨¢ v¨§t?inou ve f¨¢zi vzork? (nebo m??e tak¨¦ zpracovat nerezov¨¦ plechov¨¦ d¨ªly), s vysok?mi n¨¢klady na zpracov¨¢n¨ª. ?ez¨¢n¨ª forem se pou?¨ªv¨¢ v¨§t?inou pro velk¨¦ zpracov¨¢n¨ª.
N¨ª?e p?edstav¨ªme hlavn¨§ ?ez¨¢n¨ª plech? pomoc¨ª numerick¨¦ho d¨§rov¨¢n¨ª
Numerick¨¦ d¨§rov¨¢n¨ª, tak¨¦ zn¨¢m¨¦ jako CNC d¨§rovac¨ª stroj v¨§?e, lze pou?¨ªt pro ?ez¨¢n¨ª, d¨§rov¨¢n¨ª, protahov¨¢n¨ª otvor?, v¨¢lcovac¨ª ?ebra, d¨§rovac¨ª rolety atd. Jeho p?esnost obr¨¢b¨§n¨ª m??e dos¨¢hnout+/-0.1mm.
Tlou??ka CNC obr¨¢b¨§c¨ªho plechu je:
Plechy v¨¢lcovan¨¦ za studena a za tepla 4,0mm
Hlin¨ªkov¨¢ deska 5.0mm
Nerezov¨¢ ocelov¨¢ deska 2.0mm
Pro d¨§rov¨¢n¨ª je po?adavek na minim¨¢ln¨ª velikost. Minim¨¢ln¨ª velikost d¨§rov¨¢n¨ª souvis¨ª s tvarem otvoru, mechanick?mi vlastnostmi materi¨¢lu a tlou??kou materi¨¢lu. (Jak je uvedeno na obr¨¢zku n¨ª?e) 000 @ 000
2. Vzd¨¢lenost a vzd¨¢lenost hran d¨§rovac¨ªch otvor?. Pokud minim¨¢ln¨ª vzd¨¢lenost mezi d¨§rovac¨ª hranou d¨ªlu a vn¨§j?¨ªm okrajem d¨ªlu nen¨ª rovnob¨§?n¨¢ s vn¨§j?¨ªm okrajem d¨ªlu, minim¨¢ln¨ª vzd¨¢lenost by nem¨§la b?t men?¨ª ne? tlou??ka materi¨¢lu t; Pokud je paraleln¨ª, nem¨§la by b?t men?¨ª ne? 1.5t. (Jak je uvedeno na obr¨¢zku n¨ª?e)
3. P?i protahov¨¢n¨ª otvor? je minim¨¢ln¨ª vzd¨¢lenost mezi protahovac¨ªm otvorem a hranou 3T, minim¨¢ln¨ª vzd¨¢lenost mezi dv¨§ma protahovac¨ªmi otvory je 6T a minim¨¢ln¨ª bezpe?n¨¢ vzd¨¢lenost mezi protahovac¨ªm otvorem a oh?bac¨ª hranou (uvnit?) je 3T+R (T je tlou??ka plechu, R je oh?bac¨ª filet)
4. P?i d¨§rov¨¢n¨ª otvor? v nata?en?ch a oh?ban?ch ?¨¢stech a hluboko ta?en?ch ?¨¢stech by m¨§la b?t zachov¨¢na ur?it¨¢ vzd¨¢lenost mezi st¨§nou otvoru a rovnou st¨§nou. (Jak je uvedeno na obr¨¢zku n¨ª?e)
Technologie zpracov¨¢n¨ª plechu: Tv¨¢?en¨ª plechu zahrnuje hlavn¨§ oh?b¨¢n¨ª a natahov¨¢n¨ª plechu.
1. Oh?b¨¢n¨ª plechu 1.1 Oh?b¨¢n¨ª plechu pou?¨ªv¨¢ hlavn¨§ oh?bac¨ª stroje.
p?esnost obr¨¢b¨§n¨ª skl¨¢dac¨ªho stroje;
Jeden z¨¢hyb:+/-0,1mm
Polovi?n¨ª slo?en¨ª:+/-0.2mm
V¨ªce ne? 20% sleva:+/-0,3mm
Z¨¢kladn¨ªm principem sekvence zpracov¨¢n¨ª oh?b¨¢n¨ª je oh?b¨¢n¨ª zevnit? naruby a z mal¨¦ho na velk¨¦. Speci¨¢ln¨ª tvary by m¨§ly b?t nejprve oh?b¨¢ny a p?edchoz¨ª proces by nem¨§l ovliv¨¾ovat nebo zasahovat do n¨¢sledn?ch proces? po tv¨¢?en¨ª.
1.3 B¨§?n¨¦ tvary oh?bac¨ªch no??:
B¨§?n¨¦ tvary V-dr¨¢?ky:
1.4 Minim¨¢ln¨ª polom¨§r ohybu oh?ban?ch d¨ªl?:
P?i oh?b¨¢n¨ª materi¨¢lu se vn¨§j?¨ª vrstva natahuje a vnit?n¨ª vrstva je stla?ena v oblasti zaoblen¨¦. Pokud je tlou??ka materi¨¢lu konstantn¨ª, ?¨ªm men?¨ª je vnit?n¨ª r, t¨ªm siln¨§j?¨ª je nap¨§t¨ª a stla?en¨ª materi¨¢lu; Kdy? tahov¨¦ nap¨§t¨ª vn¨§j?¨ªho zaoblen¨¦ho rohu p?ekro?¨ª kone?nou pevnost materi¨¢lu, dojde k trhlin¨¢m a zlomenin¨¢m. Konstruk?n¨ª n¨¢vrh oh?ban?ch d¨ªl? by proto m¨§l zabr¨¢nit p?¨ªli? mal?m ohybov?m zaoblen?m polom¨§r?m rohu. Minim¨¢ln¨ª polom¨§r ohybu b¨§?n¨§ pou?¨ªvan?ch materi¨¢l? ve spole?nosti je uveden v tabulce n¨ª?e.
Tabulka minim¨¢ln¨ªho polom¨§ru ohybu oh?ban?ch d¨ªl?:
Polom¨§r ohybu odkazuje na vnit?n¨ª polom¨§r oh?ban¨¦ ?¨¢sti a t je tlou??ka st¨§ny materi¨¢lu.
V??ka rovn¨¦ hrany oh?ban¨¦ ?¨¢sti je 1,5:
Obecn¨§ plat¨ª, ?e minim¨¢ln¨ª v??ka rovn¨¦ hrany by nem¨§la b?t p?¨ªli? mal¨¢ a minim¨¢ln¨ª po?adavek na v??ku je: h>2t
Pokud je po?adov¨¢na rovn¨¢ v??ka hrany h2t oh?ban¨¦ ?¨¢sti, nejprve zvy?te v??ku oh?bac¨ª hrany a pot¨¦ ji zpracujte na po?adovanou velikost po oh?b¨¢n¨ª; Nebo po zpracov¨¢n¨ª m¨§lk?ch dr¨¢?ek v oblasti deformace ohybu prove?te oh?b¨¢n¨ª.
1.6 Minim¨¢ln¨ª v??ka ohybu rovn¨¦ hrany s ?ikm?m ¨²hlem na zak?iven¨¦ hran¨§:
P?i ohybu zak?iven¨¦ ?¨¢sti se ?ikmou hranou je minim¨¢ln¨ª v??ka boku: h=(2-4) t> 3mm
1.7 Okrajov¨¢ vzd¨¢lenost otvor? na oh?ban?ch d¨ªlech:
Vzd¨¢lenost hrany otvoru: Nejprve d¨§lejte otvor a pot¨¦ ho oh?bejte.Poloha otvoru by m¨§la b?t mimo deforma?n¨ª z¨®nu oh?b¨¢n¨ª, aby se zabr¨¢nilo deformaci otvoru b¨§hem oh?b¨¢n¨ª. Vzd¨¢lenost od st¨§ny otvoru k zak?iven¨¦mu okraji je uvedena v tabulce n¨ª?e.
1.8 Procesn¨ª ?ez pro lok¨¢ln¨ª oh?b¨¢n¨ª:
Oh?bac¨ª linka oh?bac¨ª ?¨¢sti by se m¨§la vyhnout n¨¢hl?m zm¨§n¨¢m velikosti. P?i oh?b¨¢n¨ª ur?it¨¦ho segmentu hrany lok¨¢ln¨§, aby se zabr¨¢nilo koncentraci nap¨§t¨ª a trhlin¨¢m v ostr?ch roz¨ªch, m??e b?t oh?b¨¢n¨ª k?ivky posunuta na ur?itou vzd¨¢lenost, aby zanechala n¨¢hlou zm¨§nu velikosti (obr¨¢zek a), nebo m??e b?t otev?ena procesn¨ª dr¨¢?ka (obr¨¢zek b) nebo m??e b?t d¨§rov¨¢na procesn¨ª otvor (obr¨¢zek c). V¨§nujte pozornost po?adavk?m na velikost v diagramu: SR; ?¨ª?ka ?t¨§rbiny kt; Hloubka dr¨¢?ky Lt+R+k/2.
1.9 Ohybov¨¦ hrany se zkosen?mi hranami by m¨§ly zabr¨¢nit deforma?n¨ªm z¨®n¨¢m:
1.10 N¨¢vrhov¨¦ po?adavky na z¨¢hyby plechu (mrtv¨¦ hrany):
D¨¦lka mrtv¨¦ho okraje z¨¢hyb? plechu souvis¨ª s tlou??kou materi¨¢lu. Jak je uvedeno na n¨¢sleduj¨ªc¨ªm obr¨¢zku, minim¨¢ln¨ª d¨¦lka mrtv¨¦ hrany je obecn¨§ L3,5t+R.
Mezi nimi je t tlou??ka st¨§ny materi¨¢lu a R je minim¨¢ln¨ª vnit?n¨ª polom¨§r ohybu p?edchoz¨ªho procesu (jak je zn¨¢zorn¨§no vpravo na obr¨¢zku n¨ª?e) p?ed usmrcen¨ªm hrany.
1.11 P?id¨¢ny otvory pro polohov¨¢n¨ª procesu:
Aby bylo zaji?t¨§no p?esn¨¦ um¨ªst¨§n¨ª polohy polotovaru ve form¨§ a zabr¨¢nilo odchylce polotovaru b¨§hem oh?b¨¢n¨ª, m¨§ly by b?t p?edem p?id¨¢ny otvory pro polohov¨¢n¨ª procesu b¨§hem n¨¢vrhu, jak je zn¨¢zorn¨§no na n¨¢sleduj¨ªc¨ªm obr¨¢zku. Zvl¨¢?t¨§ u d¨ªl?, kter¨¦ byly n¨§kolikr¨¢t oh?ban¨¦, mus¨ª b?t procesn¨ª otvory pou?ity jako referen?n¨ª polohovac¨ª reference, aby se sn¨ª?ilo kumulativn¨ª chyby a zajistilo kvalitu v?robku.
P?i ozna?ov¨¢n¨ª rozm¨§r? oh?ban?ch d¨ªl? je t?eba vz¨ªt v ¨²vahu zpracovatelnost:
Jak je zn¨¢zorn¨§no na v??e uveden¨¦m obr¨¢zku, a) nejprve d¨§rov¨¢n¨ª a pot¨¦ oh?b¨¢n¨ª, p?esnost rozm¨§r? L je snadno zajistiteln¨¢ a zpracov¨¢n¨ª je pohodln¨¦. b) Pokud je po?adavek na p?esnost rozm¨§ru L vysok?, je nutn¨¦ nejprve oh?bat a pak zpracovat otvor, kter? je obt¨ª?n? zpracovat.
Existuje mnoho faktor?, kter¨¦ ovliv¨¾uj¨ª odpru?en¨ª oh?ban?ch d¨ªl?, v?etn¨§ mechanick?ch vlastnost¨ª materi¨¢lu, tlou??ky st¨§ny, polom¨§ru ohybu a kladn¨¦ho tlaku b¨§hem oh?b¨¢n¨ª. ?¨ªm v¨§t?¨ª je pom¨§r vnit?n¨ªho polom¨§ru oh?ban¨¦ ?¨¢sti k tlou??ce desky, t¨ªm v¨§t?¨ª je odraz. Metod¨§ potla?en¨ª odrazu z pohledu n¨¢vrhu, jako je odraz oh?ban?ch d¨ªl?, se v sou?asn¨¦ dob¨§ p?edev?¨ªm v?robci p?i n¨¢vrhu forem vyh?baj¨ª p?ijet¨ªm ur?it?ch opat?en¨ª. Zlep?en¨ª ur?it?ch konstrukc¨ª v konstrukci m??e sou?asn¨§ sn¨ª?it ¨²hel odpru?en¨ª, jak je zn¨¢zorn¨§no na n¨¢sleduj¨ªc¨ªm obr¨¢zku: lisov¨¢n¨ª v?ztu?n?ch ?eber v oblasti oh?b¨¢n¨ª m??e nejen zv??it tuhost obrobku, ale tak¨¦ pomoci potla?it odpru?en¨ª.
2. Protahov¨¢n¨ª plechu je dokon?eno hlavn¨§ CNC nebo konven?n¨ªm d¨§rov¨¢n¨ªm, kter¨¦ vy?aduje r?zn¨¦ protahovac¨ª d¨§rovac¨ª d¨§rovac¨ª formy nebo formy.
Tvar nata?en¨¦ ?¨¢sti by m¨§l b?t co nejjednodu??¨ª a symetrick? a m¨§l by b?t co nejv¨ªce tvo?en v jednom ¨²seku.
?¨¢sti, kter¨¦ vy?aduj¨ª v¨ªce roztah?, by m¨§ly b¨§hem procesu natahov¨¢n¨ª umo?nit mo?n¨¦ povrchov¨¦ zna?ky.
Za p?edpokladu zaji?t¨§n¨ª mont¨¢?n¨ªch po?adavk? by m¨§lo b?t umo?n¨§no protahovat bo?n¨ª st¨§ny s ur?it?m sklonem.
2.1 Po?adavky na polom¨§r filetu mezi spodn¨ª ?¨¢st¨ª nata?en¨¦ ?¨¢sti a rovnou st¨§nou:
Jak je uvedeno na obr¨¢zku n¨ª?e, polom¨§r filetu mezi spodn¨ª ?¨¢st¨ª nata?en¨¦ ?¨¢sti a rovnou st¨§nou by m¨§l b?t v¨§t?¨ª ne? tlou??ka desky, tj. r1t. Aby byl proces natahov¨¢n¨ª hlad?¨ª, je obecn¨§ br¨¢n r1=(3-5) t a maxim¨¢ln¨ª polom¨§r filetu by m¨§l b?t men?¨ª nebo rovn? 8-kr¨¢t tlou??ky desky, co? je r18t.
2.2 Polom¨§r zaoblen¨ª mezi p?¨ªrubou a st¨§nou nata?en¨¦ ?¨¢sti
Polom¨§r filetu mezi p?¨ªrubou a st¨§nou nata?en¨¦ ?¨¢sti by m¨§l b?t v¨§t?¨ª ne? dvojn¨¢sobek tlou??ky desky, tj. r22t. Aby byl proces natahov¨¢n¨ª hlad?¨ª, je obecn¨§ p?ijat r2=(5-10) t a maxim¨¢ln¨ª polom¨§r p?¨ªruby by m¨§l b?t men?¨ª nebo rovn? 8-kr¨¢t tlou??ky desky, tj. r28t. (Viz v??e uveden? obr¨¢zek)
2.3 Pr?m¨§r vnit?n¨ª dutiny kruhov?ch nata?en?ch ?¨¢st¨ª
Vnit?n¨ª pr?m¨§r kruhov¨¦ho protahovac¨ªho kusu by m¨§l b?t br¨¢n jako D d+10t, tak?e tlakov¨¢ deska je p?i protahov¨¢n¨ª pevn¨§ stla?ena bez vr¨¢sek. (Viz v??e uveden? obr¨¢zek)
2.4 Zaoblen? polom¨§r mezi sousedn¨ªmi st¨§nami obd¨¦ln¨ªkov?ch nata?en?ch ?¨¢st¨ª
Polom¨§r filetu mezi sousedn¨ªmi st¨§nami obd¨¦ln¨ªkov¨¦ho nata?en¨¦ho kusu by m¨§l b?t br¨¢n jako r3 3t. Pro sn¨ª?en¨ª po?tu prota?en¨ª je t?eba br¨¢t r3 H/5 co nejv¨ªce, aby bylo mo?n¨¦ ji vyt¨¢hnout najednou.
Po?adavky na rozm¨§rov? vztah mezi v??kou a pr?m¨§rem 2,5 kulat¨¦ho bezp?¨ªrubov¨¦ho natahovac¨ªho d¨ªlu p?i jednor¨¢zov¨¦m tv¨¢?en¨ª
P?i vytv¨¢?en¨ª kruhov¨¦ p?¨ªruby bez natahovac¨ª ?¨¢sti v jednom tahu by pom¨§r v??ky H k pr?m¨§ru d m¨§l b?t men?¨ª nebo rovn? 0,4, tj. H/d 0,4, jak je zn¨¢zorn¨§no na n¨¢sleduj¨ªc¨ªm obr¨¢zku.
2.6 Variace tlou??ky nata?en¨¦ho materi¨¢lu:
Tlou??ka nata?en¨¦ho materi¨¢lu se m¨§n¨ª v d?sledku r?zn?ch ¨²rovn¨ª nap¨§t¨ª p?soben?ch na ka?dou ?¨¢st. Obecn¨§ ?e?eno, p?vodn¨ª tlou??ka je zachov¨¢na ve st?edu spodn¨ª ?¨¢sti, materi¨¢l ve zaoblen?ch roz¨ªch spodn¨ª ?¨¢sti se st¨¢v¨¢ ten?¨ª, materi¨¢l v bl¨ªzkosti p?¨ªruby naho?e se st¨¢v¨¢ siln¨§j?¨ª a materi¨¢l kolem zaoblen?ch roh? obd¨¦ln¨ªkov¨¦ nata?en¨¦ ?¨¢sti se st¨¢v¨¢ siln¨§j?¨ª.
2.7 Zp?sob zna?en¨ª rozm¨§r? v?robku nata?en?ch d¨ªl?
P?i navrhov¨¢n¨ª stre?ov?ch v?robk? by m¨§ly b?t rozm¨§ry na v?kresu v?robku jasn¨§ uvedeny, aby bylo zaji?t¨§no zaru?en¨ª vn¨§j?¨ªch i vnit?n¨ªch rozm¨§r? a vnit?n¨ªch a vn¨§j?¨ªch rozm¨§r? nelze ozna?it sou?asn¨§.
2.8 Metoda pro anotaci rozm¨§rov?ch toleranc¨ª nata?en?ch ?¨¢st¨ª
Vnit?n¨ª polom¨§r konk¨¢vn¨ªho konvexn¨ªho oblouku nata?en¨¦ ?¨¢sti a tolerance v??kov?ch rozm¨§r? v¨¢lcov¨¦ nata?en¨¦ ?¨¢sti tvo?en¨¦ v jednom tahu jsou oboustrann¨¦ symetrick¨¦ odchylky, s hodnotou odchylky poloviny absolutn¨ª hodnoty p?esnosti tolerance n¨¢rodn¨ª normy (GB) ¨²rovn¨§ 16 a jsou ?¨ªslov¨¢ny.
3. Jin¨¦ tv¨¢?en¨ª plechu: V?ztu?n¨¢ ?ebra:Lisov¨¢n¨ª ?eber na ploch?ch kovov?ch d¨ªlech pom¨¢h¨¢ zv??it struktur¨¢ln¨ª tuhost.
?aluzie: ?aluzie se b¨§?n¨§ pou?¨ªvaj¨ª na r?zn?ch krytech nebo krytech pro zaji?t¨§n¨ª ventilace a odvodu tepla.
Otvorov¨¢ p?¨ªruba (protahovac¨ª otvor pou?¨ªvan? k obr¨¢b¨§n¨ª z¨¢vit? nebo zv??en¨ª tuhosti otvoru.
3.1 Pos¨ªlen¨ª:
Konstrukce v?ztu?e a v?b¨§r velikosti
Maxim¨¢ln¨ª rozm¨§ry pro konvexn¨ª vzd¨¢lenost a vzd¨¢lenost konvexn¨ªch hran jsou vybr¨¢ny podle tabulky n¨ª?e.
3.2 ?aluzie
Metoda tvarov¨¢n¨ª ?aluzie spo?¨ªv¨¢ v otev?en¨ª materi¨¢lu pomoc¨ª jedn¨¦ hrany konvexn¨ª formy, zat¨ªmco zb?vaj¨ªc¨ª ?¨¢sti konvexn¨ª formy sou?asn¨§ natahuj¨ª a deformuj¨ª materi¨¢l, vytv¨¢?ej¨ª zvln¨§n? tvar s jedn¨ªm bo?n¨ªm otvorem.
Typick¨¢ struktura ?aluzie je zobrazena na n¨¢sleduj¨ªc¨ªm obr¨¢zku
Po?adavek na velikost ?aluzie: a4t; b6t£»h5t£»L24t£»r0.5t¡£
3.3 P?¨ªruby otvor? (protahovac¨ª otvory)
Existuje mnoho forem p?¨ªruby otvor? a b¨§?nou je obr¨¢b¨§t p?¨ªrubu vnit?n¨ªho otvoru z¨¢vit?.
Technologie zpracov¨¢n¨ª plechu umo?¨¾uje n?tov¨¢n¨ª dal?¨ªch zpracovan?ch plechov?ch p?¨ªslu?enstv¨ª, jako jsou n?tovac¨ª matice, n?tovac¨ª ?rouby, vodic¨ª sloupy n?t? atd. 
2. Zlepov¨¢n¨ª z¨¢vitov?ch otvor? na plech.
tlou??ka plechu t< V 1.5 hodinu pou?ijte oto?en? okraj klep¨¢n¨ª. Pokud je tlou??ka plechu t1.5, lze pou?¨ªt p?¨ªm¨¦ z¨¢vitov¨¦ ?ez¨¢n¨ª.
Technologie zpracov¨¢n¨ª plech? P?i sva?ov¨¢n¨ª v n¨¢vrhu konstrukc¨ª sva?ov¨¢n¨ª plech? by m¨§la b?t implementov¨¢na tak, aby "symetricky uspo?¨¢dala svary a sva?ovac¨ª body a zabr¨¢nilo pr?niku, agregaci a p?ekr?v¨¢n¨ª.Sekund¨¢rn¨ª svary a sva?ovac¨ª body mohou b?t p?eru?eny a hlavn¨ª svary a sva?ovac¨ª body by m¨§ly b?t propojeny."
Sva?ov¨¢n¨ª b¨§?n¨§ pou?¨ªvan¨¦ v plechu zahrnuje obloukov¨¦ sva?ov¨¢n¨ª, odporov¨¦ sva?ov¨¢n¨ª atd.
Mezi obloukov?m sva?ovan?m plechem by m¨§l b?t dostate?n? sva?ovac¨ª prostor a maxim¨¢ln¨ª sva?ovac¨ª mezera by m¨§la b?t mezi 0,5 a 0,8mm. Sva?ovac¨ª ?v by m¨§l b?t rovnom¨§rn? a ploch?.
2. Sva?ovac¨ª povrch odporov¨¦ho sva?ov¨¢n¨ª by m¨§l b?t ploch?, bez vr¨¢sek, odrazu atd.
Rozm¨§ry odporov¨¦ho sva?ov¨¢n¨ª jsou uvedeny v tabulce n¨ª?e:
Vzd¨¢lenost mezi odporov?mi p¨¢jec¨ªmi spoji
V praktick?ch aplikac¨ªch, p?i sva?ov¨¢n¨ª mal?ch d¨ªl?, lze odkazovat na ¨²daje v n¨ª?e uveden¨¦ tabulce.
P?i sva?ov¨¢n¨ª velk?ch d¨ªl? m??e b?t vzd¨¢lenost mezi body vhodn¨§ zv¨§t?ena, obecn¨§ ne men?¨ª ne? 40-50mm. U nep?et¨ª?en?ch d¨ªl? lze vzd¨¢lenost mezi sva?ovac¨ªmi body zv¨§t?it na 70-80mm.
Tlou??ka desky t, pr?m¨§r p¨¢jec¨ªho spoje d, minim¨¢ln¨ª pr?m¨§r p¨¢jec¨ªho spoje dmin a minim¨¢ln¨ª vzd¨¢lenost e mezi p¨¢jec¨ªmi spoji. Pokud je deska kombinac¨ª r?zn?ch tlou??ek, vyberte podle nejten?¨ª desky.
Po?et vrstev a pom¨§r tlou??ky materi¨¢lu odporov¨¦ho sva?ov¨¢n¨ª plechu
Plech pro odporov¨¦ bodov¨¦ sva?ov¨¢n¨ª je obecn¨§ 2-vrstv?, s maxim¨¢ln¨§ 3-vrstvy. tlou??kov? pom¨§r ka?d¨¦ vrstvy sva?ovan¨¦ho spoje by m¨§l b?t mezi 1/3 a 3.
Pokud je nutn¨¦ sva?ovat t?¨ªvrstvou desku, je t?eba nejprve zkontrolovat pom¨§r tlou??ky materi¨¢lu. Pokud je to rozumn¨¦, m??e b?t provedeno sva?ov¨¢n¨ª. Pokud to nen¨ª p?im¨§?en¨¦, m¨§ly by b?t zv¨¢?eny procesn¨ª otvory nebo procesn¨ª z¨¢?ezy. Pro dvouvrstv¨¦ sva?ov¨¢n¨ª by m¨§ly b?t body sva?ov¨¢ny stup¨¾ov¨¢ny.
Technologie zpracov¨¢n¨ª plechu. Metody p?ipojen¨ª: To p?edev?¨ªm zav¨¢d¨ª metody p?ipojen¨ª plechu b¨§hem zpracov¨¢n¨ª, v?etn¨§ n?tov¨¢n¨ª n?t?, sva?ov¨¢n¨ª (jak je uvedeno v??e), n?tov¨¢n¨ª otvor? a TOX n?tov¨¢n¨ª.
N?tov¨¢n¨ª n?t?: Tento typ n?tu je b¨§?n¨§ ozna?ov¨¢n jako ta?n? n?t, kter? zahrnuje n?tov¨¢n¨ª dvou kus? plechu dohromady ta?n?m n?tem. B¨§?n¨¦ n?tovac¨ª tvary jsou zobrazeny na obr¨¢zku:
2. Sva?ov¨¢n¨ª (jak bylo zm¨ªn¨§no v??e) 3. Kreslen¨ª a n?tov¨¢n¨ª: Jedna ?¨¢st je ta?n? d¨ªr a druh¨¢ ?¨¢st je zapu?t¨§n? otvor, kter? je vyroben do neodd¨§liteln¨¦ho spojovac¨ªho t¨§la prost?ednictv¨ªm n?tov¨¢n¨ª.
Nad?azenost: Ods¨¢vac¨ª otvor a jeho odpov¨ªdaj¨ªc¨ª pot¨¢p¨§c¨ª otvor maj¨ª polohovac¨ª funkci. Pevnost n?tov¨¢n¨ª je vysok¨¢ a ¨²?innost n?tov¨¢n¨ª formami je tak¨¦ relativn¨§ vysok¨¢.
4. TOX n?tov¨¢n¨ª: Zatla?te p?ipojenou ?¨¢st do konk¨¢vn¨ª formy prost?ednictv¨ªm jednoduch¨¦ konvexn¨ª formy. Pod dal?¨ªm tlakem materi¨¢l uvnit? konk¨¢vn¨ª formy proud¨ª ven. V?sledkem je kruhov? spojovac¨ª bod bez hran nebo ot?ep?, co? neovliv¨¾uje jeho odolnost proti korozi. Dokonce i u desek s n¨¢t¨§rem nebo st?¨ªkac¨ª vrstvou barvy na povrchu lze zachovat p?vodn¨ª charakteristiky odolnosti proti korozi a korozi, proto?e n¨¢t¨§r a lakov¨¢ vrstva mohou tak¨¦ zachovat p?vodn¨ª charakteristiky odolnosti proti korozi a korozi, proto?e n¨¢t¨§r a lakov¨¢ vrstva se deformuj¨ª a proud¨ª dohromady. Materi¨¢l se stla?uje sm¨§rem k obou stran¨¢m a do desky vedle konk¨¢vn¨ª formy a tvo?¨ª tak spojovac¨ª body TOX. Jak je uvedeno na n¨¢sleduj¨ªc¨ªm obr¨¢zku:
Povrchov¨¢ ¨²prava m??e poskytnout antikorozn¨ª ochranu a dekorativn¨ª ¨²?inky na povrchu plechu. Mezi b¨§?n¨¦ povrchov¨¦ ¨²pravy plech? pat?¨ª pr¨¢?kov¨¦ post?ikov¨¢n¨ª, galvanizov¨¢n¨ª, ?¨¢rov¨¦ zinkov¨¢n¨ª, oxidace povrchu, povrchov¨¦ kreslen¨ª, s¨ªtotisk atd.
P?ed povrchovou ¨²pravou plechu by m¨§ly b?t z povrchu plechu odstran¨§ny olejov¨¦ skvrny, rez, sva?ovac¨ª struska atd.
Pr¨¢?kov¨¦ post?ikov¨¢n¨ª: Existuj¨ª dva typy povrchov¨¦ho post?ikov¨¢n¨ª plechu: tekut¨¢ a pr¨¢?kov¨¢ barva. B¨§?n¨§ pou?¨ªvan¨¢ je pr¨¢?kov¨¢ barva. St?¨ªk¨¢n¨ªm pr¨¢?ku, elektrostatickou adsorpc¨ª, vysokoteplotn¨ªm pe?en¨ªm a dal?¨ªmi metodami se na povrch plechu post?¨ªk¨¢ vrstva r?zn?ch barev barvy, kter¨¢ zkr¨¢?l¨ª vzhled a zv??¨ª antikorozn¨ª v?kon materi¨¢lu. Jedn¨¢ se o b¨§?n¨§ pou?¨ªvanou metodu povrchov¨¦ ¨²pravy.
Pozn¨¢mka: V barv¨¢ch st?¨ªkan?ch r?zn?mi v?robci m??e b?t ur?it? barevn? rozd¨ªl, tak?e plech stejn¨¦ barvy na stejn¨¦m ³ú²¹?¨ª³ú±ð²Ô¨ª by m¨§l b?t co nejv¨ªce post?¨ªk¨¢n od stejn¨¦ho v?robce.
2. Povrchov¨¦ zinkov¨¢n¨ª pozinkovan¨¦ho a ?¨¢rov¨§ pozinkovan¨¦ho plechu je b¨§?n¨§ pou?¨ªvan¨¢ metoda povrchov¨¦ho antikorozn¨ªho o?et?en¨ª a m??e hr¨¢t ur?itou roli p?i zkr¨¢?len¨ª vzhledu. Galvanizaci lze rozd¨§lit na galvanizaci a ?¨¢rov¨¦ zinkov¨¢n¨ª.
Vzhled galvanizace je relativn¨§ jasn? a ploch?, s tenkou pozinkovanou vrstvou, kter¨¢ se b¨§?n¨§ pou?¨ªv¨¢.
?¨¢rov? zinkov? n¨¢t¨§r je siln¨§j?¨ª a m??e vytvo?it vrstvu ze slitiny ?eleza zinku, kter¨¢ m¨¢ siln¨§j?¨ª odolnost proti korozi ne? elektrozinkov¨¢n¨ª.
3. Povrchov¨¢ oxidace: To p?edev?¨ªm zav¨¢d¨ª povrchovou anodizaci hlin¨ªku a hlin¨ªkov?ch slitin.
Povrchov¨¦ eloxov¨¢n¨ª hlin¨ªku a hlin¨ªkov?ch slitin m??e b?t oxidov¨¢no do r?zn?ch barev, co? poskytuje jak ochrann¨¦, tak dekorativn¨ª efekty. Sou?asn¨§ m??e b?t na povrchu materi¨¢lu vytvo?en anodick? oxidov? film, kter? m¨¢ vysokou tvrdost a odolnost proti opot?eben¨ª, stejn¨§ jako dobr¨¦ elektrick¨¦ izola?n¨ª a tepeln¨§ izola?n¨ª vlastnosti.
4. Povrchov¨¦ ta?en¨ª dr¨¢tu: Um¨ªst¨§te materi¨¢l mezi horn¨ª a doln¨ª v¨¢le?ky stroje na ta?en¨ª dr¨¢tu, s p¨ªskov?m p¨¢sem p?ipojen?m k v¨¢lc?m. Poh¨¢n¨§n? motorem, materi¨¢l proch¨¢z¨ª horn¨ªmi a doln¨ªmi p¨ªskov?mi p¨¢sy, zanech¨¢v¨¢ stopy na povrchu materi¨¢lu. Tlou??ka zna?ek se li?¨ª v z¨¢vislosti na typu p¨ªskov¨¦ho p¨¢su a jejich hlavn¨ª funkc¨ª je zkr¨¢?lit vzhled. Metoda povrchov¨¦ ¨²pravy ta?en¨ª dr¨¢tu se obecn¨§ uva?uje u hlin¨ªkov?ch materi¨¢l?.
5. S¨ªtotisk je proces tisku r?zn?ch zna?en¨ª na povrch materi¨¢l?. Obecn¨§ existuj¨ª dv¨§ metody: ploch? s¨ªtotisk a transferov? tisk. Ploch? s¨ªtotisk se pou?¨ªv¨¢ hlavn¨§ na obecn?ch ploch?ch povrch¨¢ch, ale pokud existuj¨ª hlub?¨ª j¨¢my, je nutn? transferov? tisk.
Hedv¨¢bn? s¨ªtotisk vy?aduje hedv¨¢bnou formu.
Referen?n¨ª p?¨ªslu?enstv¨ª pro p?esnost zpracov¨¢n¨ª plechu:
GBT13914-2002 Rozm¨§rov¨¦ tolerance pro lisovan¨¦ d¨ªly
GBT13915-2002-T lisovac¨ª d¨ªly Tolerance ¨²hlu
GB-T15005-2007 Ra?en¨¦ d¨ªly, Omezen¨ª odchylek bez specifikovan?ch toleranc¨ª
GB-T 13916-2002 Ra?en¨¦ d¨ªly s Tvar a poloha bez stanoven?ch toleranc¨ª
Schopnost b¨§?n¨§ pou?¨ªvan?ch ³ú²¹?¨ª³ú±ð²Ô¨ª na zpracov¨¢n¨ª plechu a rozsah zpracov¨¢n¨ª b¨§?n?ch plechov?ch ³ú²¹?¨ª³ú±ð²Ô¨ª
